Moravské toskánsko: ještě než padne
Na jednom poli v Moravském Toskánsku (Moravském Slovácku) žije třešeň. Je za ty roky úplně zdevastovaná, ale co tam jezdím, pokaždé nevynechám příležitost jít ji pozdravit. Sáhnout si na její dutý kmen, povzbudit a popřát jí další jaro.
Ona pokaždé vykvete, nevím sice, jak se do těch květů ta energie polorozpadlým kmenem dostane, ale dostane. Prostě přinese tu radost do jinak nudného pole, kde roste různě obilí (naštěstí tam hospodáři nedávají řepku).
Dlouho jsem také doufal, že se mi poštěstí a podaří se mi ji vyfotografovat ráno v mlze, protože její koruna a kmen je vlastně jedinou dominantou široko daleko. Šanci jsem dostal. Mlha se přihnala od severu a vlila se do údolí. Zastínila slunce a nechala pro mou krajinářskou fotografii pouze kontury kmene a koruny, a slunce zahalené mlhou.
Abych využil jedinečné příležitosti a chvilky, která se už vlastně vůbec nemusí opakovat, popadl jsem stativ s jedním objektivem a sprintoval pět set metrů rozbahněným polem. Udýchaný jsem si postavil stativ a naexponoval asi 40 fotografií z různými kompozicemi.
Moc bych si přál dostat ještě jednu takovou příležitost.
Ona pokaždé vykvete, nevím sice, jak se do těch květů ta energie polorozpadlým kmenem dostane, ale dostane. Prostě přinese tu radost do jinak nudného pole, kde roste různě obilí (naštěstí tam hospodáři nedávají řepku).
Dlouho jsem také doufal, že se mi poštěstí a podaří se mi ji vyfotografovat ráno v mlze, protože její koruna a kmen je vlastně jedinou dominantou široko daleko. Šanci jsem dostal. Mlha se přihnala od severu a vlila se do údolí. Zastínila slunce a nechala pro mou krajinářskou fotografii pouze kontury kmene a koruny, a slunce zahalené mlhou.
Abych využil jedinečné příležitosti a chvilky, která se už vlastně vůbec nemusí opakovat, popadl jsem stativ s jedním objektivem a sprintoval pět set metrů rozbahněným polem. Udýchaný jsem si postavil stativ a naexponoval asi 40 fotografií z různými kompozicemi.
Moc bych si přál dostat ještě jednu takovou příležitost.
